Pojem one man band označuje v angličtině hudební projekt jediného člověka, který ovšem ovládá větší počet nástrojů současně. V češtině bohužel nemáme odpovídající ekvivalent - jednočlenná hudební skupina zní vykonstruovaně a výraz jednočlenný projekt, který se v češtině ustálil je většinou spojován s projekty elektronické hudby, kde ovšem většinou hudebníci fyzicky obsluhují nanejvýš jeden nástroj (počítač), nebo elektronický systém. Budeme tedy muset vzít za vděk přejatým anglickým výrazem, stejně jako ti hudebníci, kteří se u nás tímto fenoménem inspirovali.

Reedův třídílný písňový opus versus ciltivý fanouškovský sestřih filmů Andyho Warhola.

Série improvizovaných koncertů Wakushoppu pokračuje dnes vystoupením Martina Klappera (amplifikované předměty, hračky, Super8 film) a Martina Ježka (Super8 projekce & manipulace). Příchozí čeká divoká a dynamická multimediální performance založená na nalezeném filmovém materiálu formátu Super8, který Martin Klapper přepracoval za pomoci takových mechanických a chemických postupů, jako je bělení, tónování, ruční malování, vyškrabování a vrstvení. Tento filmový materiál je při projekci juxtaponován, rearanžován, dekonstruován a ručně manipulován Martinem Ježkem v závislosti na živém soundtracku vytvářeném Martinem Klapperem pomocí ozvučených předmětů, hraček a live-electronics. Vzhledem k tomu, že je při představení potřeba mít tmu v sále, je začátek v Café v lese (Krymská 12, Praha - Vršovice) posunut na 21:00. Vstup jako obvykle zdarma.

Finsko-německý večer čeká na návštěvníky žižkovského klubu Final ve čtvrtek 19. května. Hlavní hvězdou bude psychedelicko-folková formace Avarus z finského Tampere, doplní je sólový projekt jejich krajana Jarse a německý hlasový experimentátor Mik Quantius.

Finská experimentální skupina Avarus oslaví 10 let existence květnovým turné po kontinentální Evropě, v jehož rámci se představí i v Praze. Vznikli v roce 2001 v Tampere spojením členů formací The Anaksimandros a Pylon, od té doby stihli vydat patnáct nahrávek a několikrát procestovat Evropu i USA. Charakteristické jsou pro ně volné psychedelicko-folkové a pseudoritualistické seance s využitím řady akustických, elektroakustických i čistě elektronických nástrojů, a zvukové improvizace, které jsou přes svou příležitostnou hlučnost dětsky hravé a maximálně otevřené nejrůznějším vlivům. V květnu vydávají CD/DVD s živými nahrávkami a záběry mapujícími desetiletou činnost kapely.

Na turné je doprovodí Jarse, člen finské skupiny Shogun Kunitoki (Fonal label), který právě pracuje na své debutové sólové nahrávce. Jarse kombinuje tradiční písničkářství s psychedelickou repetitivností ve stylu Terryho Rileyho.

Třetím projektem, který se představí v rámci turné, je Mik Quantius, člen legendární krautrockové kapely Embryo. Jeho vystoupení kombinují komediálnost s různými typy zpěvových technik, a ačkoli je u něj prostor pro zvuky, které se zdají být neúmyslné či náhodné, vše je podáno s jedinečnou precizností a virtuozitou.

V minulých dvou dílech našeho seriálu se nám sešly dva strunné basové nástroje. Dnes se podíváme na méně známé basové nástroje elektronické. Ty nejznámější basové syntetizéry si však necháme na příště.

“Umělci známí, uznávaní a také obdivovaní naplňují obraz umění a zjednodušují ho nakonec až na nudná schémata. Někde stranou ale stojí ti, co takové štěstí neměli a kteří propásli nejednou velkou příležitost. Bývají to váhavci, samotáři, často poctiví, ale zaražení lidé. Bez outsiderů, bez těch, co nestrhl hlavní proud, by byly dějiny umění jen jednou hlavní linkou.” (Josef Kroutvor)

Ve druhém letošním čísle HIS Voice vyšel článek Trevera Hagena Outsider music. Článek pojednává o fenoménu hudebního outsiderovství/mimoňství se speciálním zřetelem na hudebníky sužované duševní poruchou.

Pokud se vede rozhovor s filmovým nebo divadelním režisérem na téma „hudba“, tak pak se debata stočí primárně směrem k „dramatickému potenciálu“ hudby. Adjektivum „dobrá“ hudba pak bude používáno ve spojení s tou hudbou, která dokáže přesvědčivým způsobem vyvolávat nějaké afekty, veselost či smutek, anebo která něco tzv. znamená a vedle svého smutku nebo veselosti umí ještě vytvořit dojmy např. sociální tísně tak, jako to možná umí např. tradiční blues. Svým způsobem je scénická hudba nenáročná. Stačí ji, že je „dobrá“, což pochopitelně není málo.

Již zítra se v rámci festivalu Stimul v Praze v Divadle Archa zjeví norský kytarista Stian Westerhus a předvede, jak zvuk kytary v rámci improvizace prohnat všelijakou mašinérií. Více s i o něm můžete přečíst v článku, který vyšel v HIS Voice 4/2010.

A zde ochutnávka toho, co lze očekávat.

Prodejna Black Point dobře známá milovníkům kvalitní alternativní hudby a čtiva se opět přestěhovala. Nyní sídlí na karlínské adrese Sokolovská 42 a svůj přesun oslavila 10. května vystoupením dvou koní blackpointovské vydavatelské stáje: Petra Nikla a legendárního „voicebandu“ Ženy. Večírek byl vzhledem k dimenzím prodejny jen pro zvané, plakátek i zprávu tedy přinášíme zpětně.

Pražská industriální trojice Skrol opírající svůj zvuk o éterický mezosoprán Martiny Sanollové, samply Toma Saivona a opulentní kompozice Vladimíra Hirsche (kterému zrovna v Itálii vychází "sebrané dílo") přerušovaně existuje již dvacet let. Naposledy vystoupila někdy v roce 2002, od té doby několikrát ohlásila návrat, který se ale neuskutečnil. Možná k němu dojde dnes večer v klubu K4. Kromě nich vystoupí Seismic Wave Factory, Cent Ans De Solitude, Instinct Primal a Minamata. Vzpomínáte na zlaté časy Ars Morta Universum?